Šebestěnice

Historie sboru

1996

Poslední zásah v naší obci byl požár kůlny a seníku u Pipků. Včasný zásah našeho sboru předešel větší škodě a zabránil rozšíření ohně na obytný dům.

1984

Za pomoci jednotky z Čáslavi byl uhašen požár lesa "Na zadním".

2.řijna 1967

Vypukl požár vepřína JZD v Šebestěnicích v čp. 18. Protože začalo hořet v poledne, oheň byl

rychle uhašen za pomoci hasičů z Čáslavi a ke škodě na prasatech nedošlo.

Za doby 2.světové války

Činnost sboru nebyla zastavena. V této době v obci nehořelo, taneční zábavy však byly zakázané.

Jenom dvakrát mohl sbor uspořádat koncert dechové hudby kapelníka Havelky a kapelníka Berana. Sbor měl povinnost protiletecké obrany a žňových hlídek.

1935

V květnu hořel dům čp. 39.

1932

Na jaře hořel dům čp. 38.

1931

V únoru sbor hasil požár stodoly v čp. 19.

1930

Na jaře hořel dům čp. 29.

Červenec 1929

Hašení stodoly v čp. 3.

září 1925

Shořel stoh Vágnera V Rybníčkách.

červen 1924

Požár domu čp. 34 v Šebestěnicích.

1922

Sbor zasahoval u samovznícení obilí v čp. 19 v Šebestěnicích.

3. prosince 1928

Veřejná hasičská schůze, na které byli vyznamenáni 3 zakládající členové sboru a to Karel Michálek nar. 1871 z čp. 36, Jan Veselý nar. 1871 z čp. 21 a Pavel Zajíček nar. 1849 z čp. 14.

1925

V tomto roce se v Šebestěnice konalo veřejné hasičské cvičení za účasti sborů z okolních vesnic.

po roce 1918

Nastala pravidelná činnost sboru.

1914

Začala 1. světová válka, při které nebyl v obci žádný požár, ani se nekonaly žádné plesy.

19. července 1914

Po postavení nového hostince byl pořádán hasičský věneček.

Na počátku 20. století

V této době vykazovaly svojí činnost okolní sbory v Hraběšíně, Kluckých Chvalovicích a ve Vlkanči. Další sbory byly založeny roku 1905 v Damírově a roku 1910 ve Březí. Od založení sboru hasiči každoročně pořádaly hasičský ples až do roku 1912, kdy začala přestavba hostince.

1910

Hořela stavení čp. 22 ve Březí a 3 stavení v Kluckých Chvalovicích, sbor se podílel na likvidacích požárů.

4. června 1910

Sbor se účastnil hašení 4 stavení v Krchlebské Lhotě.

1910

Požár čp. 9 v Opatovicích.

1909

Sbor hasil myslivnu ve Zbýšově.

1905

Sbor se účastnil hašení požáru v Damírově.

16. srpna 1904

Hořel Auespergský les u Kozohlod.

29. května 1902

Hořelo 9 stavení v Damírově.

5. června 1901

Požár stodoly ve Březí.

1900

Se sbor podílel hašení domu v Opatovicích.

11. řijna 1899

Požár čp. 3 v Šebestěnicích, který sbor uhasil.

18. května 1899

Výjezd opět do Dobrovítova k hašení 2 stavení.

8. dubna 1899

Druhý výjezd sboru k ohni v Dobrovítově, kde hořelo stavení.

16.březen 1899

Nově sestavený hasičský sbor vybavený kolískovou pojízdnou stříkačkou se účastnil hašení požáru v Čejkovicích, kde hořelo 9 usedlostí.

1898

V noci 20. srpna se přihnala bouře s krupobitím. Blesk zapálil usedlost čp. 11 a shořely nejen budovy, ale i sklizeň veškerého obilí. Při této strašné noci blesk zapálil na čáslavsku 40 usedlostí. Tato událost dala podnět k založení hasičského sboru. Usnesením obecního zastupitelstva bylo rozhodnuto o postavení hasičské kůlny a o zakoupení pojízdné stříkačky na potah. Starostou obecního zastupitelstva byl tehdy Václav Kunášek z čp. 4. Jména všech zakládajících členů sboru nejsou známa, protože původní kronika hasičského sboru se ztratila v 50. letech. Přesto víme, že 1. velitelem byl Jan Veselý nar. 1871 z čp. 21 a dalšími členy byli Jan Kunášek z čp. 4 nar. 1878, František Melech nar. 1887 z čp. 28 Karel Machálek nar. 1871 z čp. 35, Václav Vágner nar. 1878 z čp. 11 a Vincenc Zítko z čp. 25. Jména ostatních členů se nepodařilo zjistit. První stejnokroje ušil krejčí Klemák z Přibyslavic.

1880

V čp. 15 vypukl požár a rozšířil se na budovy čp.14 a 13.

1863

V tomto roce vyhořely domky čp. 5 a čp. 37. Domek čp. 5 byl mezi dnešní stodolou hospody a čp. 37 a nebyl již obnoven.

1863

První písemná známka o požáru v naší obci je zapsána v přípisech "Berní ruly". V tomto roce vyhořela 4 hospodářství ze 7 usedlostí, které byly v té době obydleny.